Proč mezioborovost zkracuje projekty
Největší ztráty v projektech nevznikají v kódu, ale při předávání. Každé předání mezi lidmi a odděleními stojí čas a kus informace.
Klasický projekt vypadá jako štafeta. Obchod sepíše, co klient chce. Analytik to převede do zadání. Designér nakreslí obrazovky. Vývojář je naprogramuje. U každého předání se něco ztratí, něco se pochopí jinak a něco se musí vrátit o krok zpátky.
Hodnota je mezi obory
Nemyslím si, že jeden člověk má umět všechno. Ale když vidím do kódu, byznysu, produktu i designu zároveň, umím položit správnou otázku ve chvíli, kdy je ještě levná. Je ta funkce pro zákazníka opravdu důležitá, nebo jen dobře zní na poradě? Dá se požadavek splnit jednodušeji, když trochu ohneme proces? Kolik bude stát provoz, ne jen vývoj?
Méně předávání, kratší projekt
Na projektech, kde rozhodnutí o produktu, technice a obchodu padají na jednom místě, se zkracuje všechno. Odpadají schůzky, na kterých se jen překládá mezi jazyky jednotlivých oborů. Prototyp vzniká rovnou s ohledem na to, jak se bude provozovat. A když se objeví problém, nemusí putovat přes tři lidi, než se dostane k někomu, kdo ho umí vyřešit.
AI mezioborovost posiluje
Dřív platilo, že člověk se širokým záběrem bude v každém oboru pomalejší než specialista. AI tenhle rozdíl zmenšuje. Pomůže s rešerší v oblasti, kterou znám méně, s kostrou kódu nebo s první verzí textu. Pořád ale potřebuje někoho, kdo ví, jak má výsledek vypadat a jak zapadá do zbytku firmy. A tím je právě člověk, který vidí přes hranice oborů.
Co to znamená v praxi
- Menší tým, který rozhoduje rychle.
- Prototyp, který rovnou počítá s provozem a náklady.
- Méně dokumentů, které slouží jen k předávání.
Mezioborovost není o tom umět všechno. Je o tom, aby se informace cestou neztrácela.